Oranžové světlo na semaforu je ve skutečnosti žluté

První semafor, respektive první světelná křižovatka na našem území, vznikl ještě za dob Rakouska-Uherska, konkrétně v roce 1914. Tedy mluvíme-li o křižovatce pro automobily, tramvaje měly světelné křižovatky ještě o pár let dříve. Nyní je v Praze na 700 křižovatek se semafory, což je suverénně nejvíc v republice. Krajská města si většinou vystačí jen s několika desítkami světelných křižovatek, a to nejen kvůli menšímu objemu automobilové dopravy, svou roli hraje také místní MHD.

Oranžová, nebo žlutá?

Ale pojďme se na chvilku vrátit k titulku. Některým z nás možná pedantský instruktor v autoškole nutil správné pojmenování barev na semaforu – podle vyhlášky, která upravuje tuzemské dopravní značky, je totiž uprostřed klasického semaforu žluté světlo. Teoreticky může být chybné pojmenování i jednou z chyb, za kterou vás může zkoušející při závěrečných jízdách penalizovat, byť se to neděje příliš často. Většina populace však setrvale tvrdí, že na semaforech jsou červená, oranžová a zelená.

Křižovatky s preferencí

A teď zpátky k něčemu praktičtějšímu, tedy do běžného městského provozu. Moderní technologie umožňují programovat křižovatky tak, aby dávaly přednost určitým vozidlům. Přibývá tak semaforů, které umí rozpoznat přijíždějící tramvaj, trolejbus, nebo dokonce autobus hromadné dopravy a umožnit jim prioritní průjezd. Toto opatření má motivovat cestující k tomu, aby z vlastních aut, kterým padá jedna červená za druhou, přesedlali na rychlejší hromadnou dopravu.

Co když semafor nesvítí?

Hlavně v noci se stává, že semafory nesvítí – většinou na nich problikává oranžové světlo. V takovém případě se ze světelné křižovatky stává křižovatka běžná. Pravidla upravují dopravní značky, a pokud na místě nejsou, řídí se provoz klasickým pravidlem pravé ruky. Většina českých řidičů tohle dobře ví, i tak je však rozumné dát si při průjezdu takové křižovatky větší pozor než jindy.

Zdroj: https://thespinoff.co.nz/politics/02-12-2021/excuse-me-what-colour-is-this