Nadměrný hluk ohrožuje stále větší počet lidí. Jen v Evropě si ročně vyžádá na 3 600 životů

Po smogu je hluk největším nepřítelem obyvatel Evropy žijících ve městech, tvrdí španělští vědci. Kdyby se dodržovaly hlukové směrnice vypracované WHO, tak by se ušetřilo 3 600 životů každý rok. Jaké jsou následky a kde je situace nejhorší?

Dopady na zdraví

Hluk negativně ovlivňuje naše zdraví. WHO klasifikuje dopravní hluk (ze silniční, železniční i letecké dopravy) jako druhý nejvýznamnější enviromentální dopad na zdraví v západní Evropě. Prvenství nad hlukem drží smog. Hluk už není jen výsadou nejrušnějších částí města, ale bývá zaznamenán stále dále od center.

Mohlo by vás zajímat:  Anýz je lék na nachlazení, infekce i trávení. Účinně působí také proti škodlivým bakteriím

Následky nadměrného hluku jsou poruchy spánku, podrážděnost, kardiovaskulární a metabolická onemocnění, kognitivní poruchy, malátnost a předčasná smrt. Jestliže jsme vystaveni dopravnímu hluku delší dobu, hrozí permanentní stres, zrychlení srdeční frekvence, krevního tlaku a zúžení cév, což může vést ke:

  • kardiovaskulárním onemocněním,
  • depresi,
  • pocitem úzkosti.

Dle odhadů trpí až 22 milionů lidí chronickou vysokou podrážděností a 6,5 milionů lidí poruchami spánku.

Zdroj obrázku: Freepik

K čemu odborníci došli?

Výzkumníci z Barcelony zkoumali, jaký dopad má hluk z dopravy na obyvatele z celkem 749 měst. Více než 48 % ze 123 milionů osob starších 20 let bylo vystaveno hladině hluku vyšší než je doporučena WHO. Podle WHO by průměrná hladina hluku neměla překročit 53 decibelů. Průměrně se pohybuje vyšší hladina u 30 % měřených měst. V Berlíně je překročení dokonce 86,5 %, stejně jako ve Vídni, zatímco v Madridu 43,8 % a Římě 60,5 %. Dalším zjištěním bylo, že více než 11 milionů dospělých bylo silně podrážděno hlukem z ulice. To způsobovalo nepohodlí, a tím pádem i stres.

Mohlo by vás zajímat:  Zelenina je zdravá, umí ale i škodit. S ledvinami dokáže nepříjemně zamávat

Dané analýzy ovšem nejsou 100% prokazatelné, jelikož jsou rozdíly mezi jednotlivými měřeními. Přední příčky obsadila bulharská města, jenomže s nízkou přesností výsledků, kdežto belgická města s velice důvěryhodnými daty nezůstala o moc pozadu.

Zdroj: https://atalayar.com/en/content/road-traffic-european-cities-exposes-sixty-million-people-unhealthy-noise-levels