Dřívější vstávání sníží riziko deprese a zlepší náladu. I jedna hodina se počítá
Změna hodin spánku může mít pozitivní vliv na duševní zdraví. Vědci naznačují, že vstávání ještě o hodinu dříve než obvykle může výrazně snížit riziko deprese. Je třeba se zaměřit na kvalitu spánku, a ne na kratší spánek.
Vztah mezi časem spánku a náladou
Vědci už dávno dokázali, že existuje vztah mezi časem spánku a náladou a depresí. Předchozí observační studie mimo jiné ukázaly, že „noční sovy“ jsou dvakrát náchylnější k depresi než „ranní ptáčata“ bez ohledu na to, jak dlouho spí. V roce 2018 Celine Vetterová, odborná asistentka integrační fyziologie na University of Colorado Boulder, zveřejnila výsledky rozsáhlé studie, do nichž bylo zapojeno více než 30 000 zdravotních sester.
Ta prokázala, že „ranní ptáčata“ byla v průběhu čtyř let až o 27 procent méně vystavena vývoji deprese. Vědci zjistili, že usínání a probuzení o hodinu dříve výrazně snižuje riziko deprese. Pokud někdo chodí spát okolo 1, ale začne spát o hodinu dříve se stejnou dobou spánku, riziko deprese klesne o 23 %.
Kdy chodit spát
Pokud obvykle usínáte v 1 a začnete chodit spát o dvě hodiny dříve, pak se riziko sníží až na 40 procent. Zároveň neexistuje důkaz o tom, že by někdo mohl mít užitek z dřívějšího buzení. Existuje několik pravděpodobných vysvětlení. Některé studie naznačují, že větší vystavení světlu během dne, ke kterému dojde díky dřívějšímu vstávání, ovlivňuje hormony zodpovědné za dobrou náladu.
Jiní zase poznamenávají, že kromě biologických hodin nebo cirkadiánního rytmu může ponocování vést ke špatné náladě samo o sobě. Žijeme ve společnosti určené pro lidi s „ranním“ režimem a „večerní“ lidé se často cítí, jako by byli v neustálém nesouladu s těmito sociálními hodinami. Abyste si usnadnili vstávání, zkuste si rozjasnit dny (například travte čas venku, zejména ráno) a večer a v noci si dopřejte tmu, to znamená omezení elektronických zařízení před spaním.
Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2021/05/210528114107.htm