„Stojím tu, protože držím místo kamarádce,“ odpálkovala mě žena, když jsem chtěl zaparkovat na posledním volném místě

V neděli jsem se rozhodl vyrazit na větší nákup. Myslel jsem si, že většina lidí bude odpočívat doma nebo se nějak jinak zabavovat. Ale jak se ukázalo, myslím, že půlka města měla stejný nápad, protože když jsem dorazil k supermarketu, parkoviště bylo úplně narváno. Asi to bylo tím, že v sobotu byl státní svátek a lidé si nakoupit nemohli. Tak vyrazili v neděli.

Několik minut jsem projížděl mezi auty v naději, že najdu nějaké volné místo. Stále nic. Pak jsem ale na jednom konci parkoviště zahlédl prázdné místo. V tu chvíli jsem si oddychl a přidal plyn. Když jsem se k němu blížil, uviděl jsem stát ženu přímo uprostřed místa a začala gestikulovat, abych pokračoval dál. Trošku jsem zpomalil a snažil se pochopit, co se děje. Stáhl jsem okénko a zeptal se, co se děje. „Držím to místo kamarádce,“ řekla rezolutně a vypadala, že se nehodlá hnout.

Byl jsem v šoku. Nikdy by mě nenapadlo, že někdo bude „rezervovat“ parkovací místo stáním na něm. „Omlouvám se, ale nemůžete tady jen tak stát a zabírat místo,“ řekl jsem jí, ale byla neoblomná. Tvrdila, že na to má právo a že se stejně neuhne. V tu chvíli jsem si uvědomil, že by bylo lepší prostě jet dál a hledat jiné místo, než se s ní dál přít. Možná může být ráda, že narazila zrovna na mě, na kliďase. Nějaký rapl by se dost možná rozhodl do ní autem najet.

Než jsem odjel, nedokázal jsem se ubránit a ukázal jsem jí neslušné gesto. Možná to nebylo na místě, ale byl jsem frustrovaný z celé situace. Nakonec jsem zaparkoval o několik řad dál a přemýšlel, jak je možné, že někdo může být tak sobecký a myslet jen na sebe. Až jsem si šel pro nákupní vozík, viděl jsem, jak její kamarádka parkuje na to místo. Zakroutil jsem hlavou a řekl si, že se takovou hloupostí nenechám rozhodit. Pokud to někomu stojí za to, takto se ztrapňovat a dělat ze sebe hlupáka, tak prosím.

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek