Negativní emoce podporují stárnutí mozku. Rychlé přepnutí do lepší nálady může předcházet i Alzheimerově chorobě

Každý z nás někdy prožívá negativní emoce jako strach, hněv, smutek, hanbu, frustraci. Studie ukázaly, že schopnost rychle změnit emocionální stav je prospěšná pro duševní zdraví a lidé, kteří nejsou schopni regulovat své emoce, a tudíž zůstávají ve stejném emocionálním stavu po dlouhou dobu, jsou obvykle více vystaveni depresi. Negativní emoce však podporují stárnutí mozku.

Negativní emoce a věk mozku

Předpokládá se, že negativní emoce, úzkost a deprese přispívají k rozvoji neurodegenerativních chorob. Vědci z Ženevské univerzity ve Švýcarsku se zaměřili ve svém zkoumání na proces stárnutí mozku během mozkové aktivity u mladých i starých lidí v konfrontaci s psychologickým utrpením druhých.

Mohlo by vás zajímat:  Gastronomické festivaly lákají na kulinářský zážitek všeho druhu

Vědci pozorovali rozdíly v modelech mozkové aktivity mladších lidí a starších lidí. Byly nejzřetelnější na úrovni aktivity výchozí sítě neuronů, která je v klidu vysoce aktivní a jejíž provoz je často narušen depresivními nebo úzkostnými stavy. Vědci zjistili, že neuronová spojení starších lidí vykazují výraznou emocionální setrvačnost a negativní emoce je nadměrně a dlouho modifikují, zejména v zadní části kůry a amygdale.

Zdroj obrázku: Freepik

Regulace emocí

Většina starších lidí má tendenci lépe regulovat své emoce v porovnání s mladšími lidmi a snáze se soustředit na pozitivní detaily. Vědci poznamenávají, že „zvýšení aktivity synaptických spojení mezi zadní kůrou okrajového ohybu a amygdalou může naznačovat některé odchylky od normálního procesu stárnutí, zejména u seniorů s větší tendencí cítit úzkost a přemýšlet“.

Mohlo by vás zajímat:  Skořice je víc než aromatické koření. Dokáže udržet celé tělo i mysl ve zdravé rovnováze

Autoři studie zdůrazňují, že lepší zvládání negativních emocí, například pomocí meditací, může pomoci snížit neurodegeneraci. Mezi neurodegenerativní choroby patří mimo jiné Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba. Přihlíženo bylo přitom ke dvěma typům meditace – meditaci všímavosti, která zahrnuje ukotvení v současnosti, kdy se člověk zaměřuje na své pocity, a meditaci, jejímž cílem je aktivně vzbuzovat pozitivní emoce vůči ostatním.

Zdroj: https://www.medicalnewstoday.com/articles/could-our-ability-to-regulate-our-feelings-impact-our-dementia-risk