„Teď mi dejte pořádnou slevu, nebo o svém zážitku řeknu celému městu,“ vyhrkla nakupující v mém obchodě

Říkat si o slevu je divné. Když bych ji chtěl někomu dávat, dělám to automaticky, všem. Přesto se najdou lidé, co to prostě zkusí.  Někteří slušně, ale jsou i takoví zákazníci, kterým nepřijde divné vyhrožovat. Chtějí slevu, nebo začnou pomlouvat.

Člověk není stroj a nikdy nedokáže uhlídat vše. Čas od času mu prostě něco uteče. Ale aby z toho druhá osoba chtěla profitovat a dokonce přišla s taktikou vydírání? Ano, i s tím se člověk v obchodě bohužel musí setkávat. Nikdy jsem nepochopil, kde se mezi lidmi bere taková míra netolerance.

Jsem majitelem malého obchodu v našem malém městě. Mám tu všechno, co lidé potřebují pro každodenní život – pečivo, salám, sýr a trochu ovoce a zeleniny. Vím, že nemohu konkurovat velkým supermarketům, ale snažím se nabídnout lidem dobrý servis a kvalitní zboží. A hlavně když jim doma něco chybí a nechtějí jet daleko do marketů, většinou to najdou u mě. je to takový základní „vesnický“ sortiment“.

Mohlo by vás zajímat:  Pozitivní myšlení je cestou k úspěchu. Víra v sebe sama dokáže naplnit i nejbláznivější sny

Jednoho dne se mi ale stala nepříjemná situace. Jedna zákaznice mě upozornila, že mám na pultu nahnilé banány. Samozřejmě jsem se hned omluvil a slíbil, že je vyhodím. A to jsem obratem udělal. Myslel jsem si, že to je vše, co musím udělat, ale ona chtěla více. „Dejte mi na nákup slevu, nebo vám udělám negativní reklamu po celém městě,“ řekla mi. „Mám to vyfocené a během okamžiku je pověsím na sociální sítě.“

Mohlo by vás zajímat:  S dobrou přípravou lze pracovní pohovor zvládnout s přehledem a v klidu

Byl jsem šokován. Chtěla slevu za to, že jsem měl na pultu dva staré banány. Ano, přehlédl jsem je, nevěděl jsem o nich, ale to se prostě stane. Člověk nemůže mít oči všude. Připadalo mi to jako vydírání. Můj obchod je můj život a snažím se v něm udržovat co nejlepší standardy. Nemohl jsem připustit, aby mi někdo takhle vyhrožoval.

Tak jsem jí řekl, že ji nevyhovím a že místo slevy nedostane nic. Byl jsem rozhodný a řekl jsem jí, že takové chování v mém obchodě nebude tolerováno. Ukázal jsem jí dveře a nakonec jsem ji vyhodil z obchodu. A bylo mi úplně jedno, co dál udělá.

Mohlo by vás zajímat:  Zácpou trpí každý pátý člověk. Projímadla nechte v obchodě, nejlepší pomoc má každý doma

Celá situace mě dost rozrušila. Jsem si vědom, že v malém městě může být každý názor zákazníka důležitý pro pověst obchodu, ale nemohl jsem dovolit, aby mě někdo vydíral kvůli malému přehmatu. Myslel jsem, že základem jakékoliv lidské komunikace je chovat se slušně a mile, ale jak ona na mě, tak já na ni. Jestli tohle dělá všude, myslím že asi jo, tak lituji ostatní živnostníky.

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek