„Rychleji stejně nesmíš jet, tak si počkej,“ pokračoval jsem na dálnici předepsanou rychlostí v levém pruhu

Sedím v autě, jedu po dálnici, nastavený tempomat. provoz není nijak velký a cesta poměrně rychle ubíhá. Měl jsem nastavený tempomat, přesně na 130 kilometrů v hodině – rychlostní limit, hranice mezi legálností a bezohledností na této konkrétní dálnici.

Jak už to bývá, největší překážky na dálnicích jsou pochopitelně kamiony. Jsou velké, dlouhé a jednou pouze 80 – 90 kilometrů v hodině. Vidím, jak se k jednomu blížím, zapínám blinkr, směřuji si to do levého pruhu a předjíždím. Když jsem před ním, vidím další. Asi nemá cenu řadit se zpět, vezmu je ob a najednou.

Vše probíhalo dle plánu, dokud jsem nezaznamenal stále se blížící světla v zpětném zrcátku. Auto se řítilo za mnou s rychlostí, která výrazně přesahovala tu mou, a než jsem si to plně uvědomil, blikalo na mě svými světly. Žádost, nebo spíše požadavek, aby se cesta uvolnila pro tohoto silničního piráta.

Mohlo by vás zajímat:  Ve snaze šetřit palivo se mnozí řidiči záměrně drží těsně u kamionů

V první chvíli mě napadlo, že to strhnu doprava, mezi oba kamiony, abych umožnil rychlejšímu vozidlu průjezd. Ale pak jsem si připomněl – já neporušuji zákon a mým cílem je jet co nejbezpečněji. Jedu rychlostním limitem, předjíždím a mám v úmyslu pokračovat v jízdě bezpečně a zodpovědně. To auto za mnou? Jeho řidič byl pirát silnic, ignorující pravidla a bezpečnostní předpisy. Dojel mě tak rychle, že radši neodhaduji, kolik mohl mít na tachometru. Kromě toho se na mě nalepil a neustále mě problikával.

Mohlo by vás zajímat:  Dvojitý doraz plynového pedálu poskytne okamžité zrychlení a maximální výkon

Za normálních okolností bych se možná uhýbal. Nemám potřebu někoho blokovat v jízdě. Ale v tomto momentu, když jsem viděl ten další kamion stále ještě přede mnou, jsem se rozhodl jinak. Ne, neuhnu se. Ne proto, abych někoho vytrestal, ale proto, že jsem si byl v tomto okamžiku jistý, že jsem to já, kdo jede maximální povolenou rychlostí, nikoho zbytečně neblokuje a kdo jede na základě principu zákona a bezpečné jízdy.

I když auto za mnou pokračovalo v blikání a troubení, jel jsem stále v levém, dokud jsem se nedostal i před druhý kamion. Až když jsem bezpečně předjel druhý kamion a měl jsem před sebou čistou cestu, dal jsem pravou směrovku a pomalu jsem se přesunul do pravého pruhu.

Mohlo by vás zajímat:  Čekání na nové auto může přinést zajímavé benefity

Auto za mnou projelo okolo, troubilo, řidič gestikuloval. Ano, možná kvůli mě dojede do cíle o pár vteřin dále, možné kvůli svému porušování předpisů nedojede vůbec. Ale já kvůli pirátovi silnic, když jedu povolenou rychlostí, opravdu nebudu riskovat a dělat nebezpečné manévry ve smyslu, že se v rychlosti 130 km/h budu cpát mezi dva kamiony.

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek