Prodával jsem vůz. Jednoduchými triky jsem od kupujícího dostal větší částku, než jaká byla reálná cena auta

Každý, kdo prodává auto, chce dostat co nejvíce. A kupující chce naopak zaplatit co nejméně. Jsou ale cesty, jak kupujícího doslova ošálit a získat z něho opravdu nejvyšší možnou částku. Vše je přitom zcela legální, stačí jenom věnovat prodeji auta dostatek času. A nic nepodcenit.

Rozhodl jsem se prodat auto a stejně jako všichni ostatní, i já jsem chtěl dostat co nejvíce peněz. Rozhodl jsem se proto, že udělám maximum. Včetně několika známých fíglů, které mají vést k tomu, že kupec bez váhání vyplatí tolik, kolik budu chtít. Na začátku jsem si tím nebyl úplně jistý, ale když vše klaplo, měl jsem velkou radost. A navíc – nic z toho co jsem udělal není nijak nelegální nebo podvodné. Může to zkusit každý, kdo auto prodává.

Mohlo by vás zajímat:  Typy vozidel, které do běžného provozu příliš nepatří

Víkend jsem auto připravoval

Je pravda, že to nebylo zadarmo. Mám na mysli nějaké čističe a také hodně času, který jsem věnoval tomu, aby auto vypadalo dokonale. Vlastně jsem na něm trávil skoro celý víkend. Za ty roky, po které jsem s ním jezdil, jsem se o něho až tak moc nestaral. A tak bylo potřeba ho pořádně vyčistit. Kdybych to neudělal, patrně za něj dostanu minimum. Po náročném víkendu jsem byl s prací spokojen. A když se na auto podíval, musím objektivně říci, že téměř zářilo novotou. Byl to ohromný rozdíl. Dokonale jsem ho vypulíroval, uvnitř i venku.

Mohlo by vás zajímat:  Zimní pneumatiky za výhodnou cenu nemusí splňovat potřebnou kvalitu

Chce to pořádné fotky

Auto bylo připraveno. Ale jak zaujmout v záplavě dalších konkurenčních inzerátů? Samozřejmě fotkou. Auto už samo o sobě vypadalo dokonale, ale špičkový mobil mého kamaráda, s umělou inteligencí na úpravu snímků, z něho udělal dokonalou káru. Barva doslova zářila, chrom se blýskal a všechny drobné nedokonalosti a škrábance byly pryč. V tu chvíli jsem si dokonce říkal, jestli není chyba ho prodat.

Ten správný zájemce

Auto bylo dokonalé, v inzerátu jsem nadsadil cenu a čekal, zda se někdo ozve. A stalo se. Teď už jen zbývalo najít toho správného zájemce. Podle čeho vybírat? Podle toho, kde bydlí. Jsem z východních Čech a volal mi pán z Ostravy. Bylo jasné, že bude ten pravý. Člověk, co pojede 300 kilometrů pro auto, neodjede s prázdnou. A skutečně. Sice ze mě vyloudil pár tisíc slevu, ale pořád jsem za auto dostal více, než za kolik se ostatní vozy prodávaly. Proč? Jelikož ty vypadají naprosto průměrně a ten co se na něj přijede podívat z vedlejšího města, zase bez problémů odjede.

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek